"Chtěl byste, abych vás zabil hned teď? Nebo chcete ještě pár minut na to, abyste si napsal epitaf?" - Severus Snape (Relikvie smrti)

Osamělá v temnotě

14. září 2017 v 15:43 | Eleanore Samathe Lune |  Pŕíběhy bez pokračování

Byla osamělá v temnotě.gejí jméno je Adriana Lowey. Je ji šestnáct let. Bydlí u babičky její rodiče jsou po smrti zemřeli při pádu letadla do moře. Od té doby má jen ty duchy a mrtvý co vstávají z hrobu. Ano je médium od smrti svých rodičů se jí otevřela brána mezi světy. Astralni cestovatel. Chodí si povídat s duchy mrtvých sester k opuštěném zámečku. Její nejoblíbenější místo ze všech, Toto místo je reálné, ale neřeknu kde je jinak mi tam začnou chodit lidé a to nechci . Můj urbex. Mám dva opuštěné zamecky ale neřeknu kde jsou. Toto se zatím odehrává u toho prvního. Chodí si povídat s duchy mrtvých sester na toto místo . Toto místo je zvláštní celkově. Je zde mnoho duchů, demonu, upiru, a vše co vás napadne. Ano v realitě to tam tak je. Dole je pak temný rybník bůh ví co v něm je. Dost lidí se v něm prý utopilo . Historie tohoto místa se mi nepodařilo najít úplně. Jen část o historii tohoto místa. Je to tu krásné . Ano tento příběh je o mne z větší části. Někdo to možná poznal. Někdo ne. Ano vše toto je pravda. I vše skoro vše co napíšu. Avšak rodiče mi nezemreli. Asi tak. Je to o mne ale i má fantazie.


Sedí před zámkem a čeká na příchod svých mrtvých sester. Byli to její kamarádky . Chodila jsem zde v těžkých depresich. Je zde i opuštěný hřbitov se starou márnici . Avšak tuto historickou památku teď bouraji a dělají s tohoto beton. Takže jsem to minulý rok hodně oplakala. Mrtvý sestry už přišli. Byla moc ráda . Byli krásné obě. Více se jí líbila ta s černými vlasy a modrými oči. Obě ji měli rádi a celkově toto místo ji přijalo. Chrání jí před zlým. Jednou tam tak šla a bylo to zde temnější než normálně. Už od začátku cesty poznala že něco není v pořádku, ale i tak šla. Šla až ke kostelu tam z jedné ulice hned za rohem kostela byl proud hodně temné energie. Najednou světlo kostela zhaslo a kolem kostela bylo najednou rudé světlo. Rudé jako krev. Zazvonily kostelní zvony . Hrozně ji to vyděsilo. Běžela hned k zastávce u kostela zrovna ji jel autobus. Vlezla do něj úplně udychana. Všechny lidé na ní koukali jako na blázna.

Toto místo ji chrání před zlým. Chranilo ji i teď. Autobus stihla. A jela domů. Mrtvý vstávají z hrobu. Ale její kamarádky a kamarádi. Avšak ne každý z nich byl její kamarád. Někteří po ní šli. Byla důležitá ve velkých věcech. Měla se stát královnou Lilith i když moc nechtěla. Chtěla být cistokrevny upir takže se ji moc nechtělo být Lilith. Sice ji to lákalo, protože by byla jedna z nejmocnějších z devíti, ale bála se, že by zanikla . Ano ona by si přestala uvědomovat svou existenci. Je to pravděpodobné že by tato osobnost zanikla a ona nechce zaniknout. Občas chce, ale sama vlastní rukou chce odejít a ne z donucení. Ale je to její osud být královnou Lilith. Takže i když bude opět upir tak se vše bude opakovat a ona pořád utíká před svým osudem. Ano je vyvolena. K velkým věcem i když to nechce.

Dojela k babičce domů. A šla spát. Byla sobota takže mohla přijít po půlnoci. Byla smutná nevěděla proč . Trpěla bipolárního afektivni poruchou ( maniodeprese ). A mnoho jiných psychických nemocí. Takže ji nálada spadla do depresí. Byla smutná. V depresí. Zapálí si cigaretu a přemýšlí o minulosti a dostane ještě větší depresí. Takovou, že se chtěla jít zabít . Ne chce být přece upir takže si musí splnit aspoň jeden sen. Chtěla se pomstít svým nepřátelům se vším všudy. Nakonec usla. Měla klasickou noční můry. Její klasická noc. Noční můra. Ano nemůže se zabít chce být upir a žije jen pro pomstu. Těm co ji ublížili. Ráno se probudila s tak blbou náladou, že jen co se probudila oblékla se do černého oblečení do gothic stylu nalicila se vzala si glady do kapsy ziletku a odešla na svůj oblíbený hřbitov kousek od baráku.


Přešla ulici křižovatku a šla po chodníku ke hřbitovu. Prošla bránou a našla si pěkný zapadly hrob. Sedla si na něj a vytáhla ziletku z kapsy. Projela ziletkou po ruce. A znovu a znovu. Krev zbarvila náhrobní kámen do rudé. Plakala slzy ji tekli po tvářích a krev tekla z kůže. Najednou se kolem ní něco mihlo. Najednou ucitila něco na krku a jen zahlédla ten krvavý úsměv. A už ji to došlo co se děje. Pak ji ten upir dál svou krev. Nebránila se. Chtěla to. Navíc byl nádherný. Černé vlasy rudá patka přes oči a černé oči bílá kůže černé gothic oblečení a černý gothic kabát až na zem těžké boty. Ano zamilovaná se do něj. Políbil ji na rtech. Tak chladný. Chladná dokonalost. Byla zima . Tak -25 stupňů. Ale v té chvíli ji to bylo jedno. Nakonec se pomstila všem co jí ublížili a ještě získala lásku na věky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama